Vánoce jsou svátky nejen klidu, ale i jídla Každý rok po nich startujeme diety, které nám mají pomoci shodit nasbíraná kila. Přitom by stačilo jediné - dát si od všeho polovic.
Už za pár týdnů tu budou Vánoce a s nimi i talíře plné cukroví, bramborového salátu a porce smažených řízků či kapra. Množství jídla, které by nás po zbytek roku ani nenapadlo sníst, si u většiny z nás vybere svou daň na těsnějších kalhotách či sukních. Dá se tomu vůbec nějak zabránit? „Jediným receptem je jíst od všeho jen polovinu,“ říká odbornice na výživu Tamara Starnovská z pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice v Krči.
* Není tloustnutí v zimě dané lidem od přírody?
Historie a vývoj živočišného druhu, tedy člověka, je samozřejmě stejný jako u zvířat. Takže logicky na zimu ukládá tuk, aby přežil. Protože tento vývoj je historicky dlouhý a doba relativní hojnosti, kterou teď prožíváme, je proti němu krátká, nestačil se jí člověk ještě přizpůsobit. Takže ano, určitý genetický podklad tam je.
* Jak se to projevuje?
Především tím, že si člověk vybírá energeticky bohatší jídla, z nichž se rezervy tuku lépe vytvářejí.
* Co to znamená?
Že zatímco v létě je typické jíst lehčí jídla a ovoce, tak pro zimu je typické jíst jídla těžší. Historicky k tomuto období patřily zabijačky, protože se předpokládalo, že se tím současně vytvoří i zásoby. Jenže dnes už zásoby dělat nemusíme, protože hojnost je pořád.
* Proč tedy lidé na Vánoce tloustnou?
Protože se z těch svátků stávají svátky jídla a více méně ničeho jiného. Takže lidé nakupují a vaří neuvěřitelné množství, která by je v jiném ročním období ani nenapadlo sníst. A k Vánocům mají zafixované, že mají jíst od rána do večera. Navíc ten problém vzniká už před Vánoci, při jejich přípravě.
* Jak to?
K přípravě Vánoc patří stres a pod jeho tlakem se lidé i jinak stravují. Takže například ženy kvůli pocitu, že se nestačily najíst, snědí třeba půl pekáče cukroví, protože se tvarově nepovedlo, pak si dají čokoládu, aby doplnily vydanou energii, a večer, když už mají vše hotovo, se konečně nají. Místo toho, aby si uvařily jedno pořádné jídlo, snědí od každého něco a ve výsledku přijmou mnohem víc energie, než kolik jí vydaly.
* A na Štědrý den si dají mísu salátu a řízek...
Ano. Na Štědrý den to vrcholí, ale nejí se jen ten jeden den, ale i dny následující. Navíc mnozí lidé celé dny jen leží u televize, takže příjem energie není ani nijak kompenzován pohybem.
* Čím to, že v dřívějších časech takový problém s nadváhou po Vánocích neměli?
Na začátku 20. století sice patřilo ke Štědrému dni bohatě jíst, ale jednak se jedlo, až když vysvitla první hvězda, a za druhé to bylo jediné jídlo za celý den. Navíc tehdejší večeře byla proti té dnešní mnohem chudší. Lidé po ní obvykle šli na půlnoční, přičemž se brodili sněhem poměrně velké vzdálenosti, takže energii, kterou přijali, vzápětí zase vydali. Dnes se jí celý den, a když už se někdo vydá na půlnoční, tak jede zpravidla autem nebo městskou hromadnou dopravou, takže žádnou energii nevydá.
* Jak taková dřívější štědrovečerní večeře vypadala?
Před časem jsme udělali srovnání nutričních hodnot tehdejší večeře, která se skládala například z polévky s houbami, černého kuby, hrachu na sladko s máslem a perníkem a s dnešní moderní večeří.
* A výsledek?
Nutriční hodnota večeře z doby kolem roku 1920 činila 2393 kilokalorií, přičemž tehdejší lidé potřebovali příjem více než 2500 kilokalorií, přestože byli menší. Dnes by měl být náš příjem maximálně 2500 a hodnota takové „chudší“ večeře je 3644 kilokalorií. A to ještě za předpokladu, že si člověk dá od každého jen jednu porci, a to malou.
* Pokud by tedy lidé chtěli takovou večeři „spálit“, co by měli dělat?
Přestavět nábytek v celém bytě, udělat generální úklid a pak jít ještě nakoupit na druhý konec města s ruksakem na zádech. To je však jen ta večeře. Ale lidé jedí nejen celý den, ale dní několik.
* Nábytek asi nikdo přestavovat nebude. Je ještě nějaká jiná možnost?
Ano. Že druhý den odjedou na hory a tam budou intenzivně jezdit na běžkách celý den. Ale to samozřejmě většina lidí také neudělá. Navíc by si mohli způsobit zdravotní komplikace, protože na to nejsou zvyklí.
* Co tedy radíte?
Ideální by bylo, kdyby lidé na Vánoce změnili jídelníček, na který jsou zvyklí. Ale protože to sotvakdo udělá, bude úplně stačit, když z toho množství, které jsou zvyklí na Vánoce připravovat, budou dělat a jíst jen polovinu. Pokud byli předtím zvyklí sportovat, měli by se ke sportu vrátit i po Vánocích, pokud na něj zvyklí nejsou, měli by s ním pomalu začít. Stejně tak pokud se někdo chystá ozdravit svůj jídelníček, měl by s tím začít uváženě a ne hned držet hladovku.
Jak se liší:
|
Staročeská večeře: |
Dnešní večeře: |
|
Oplatka s medem |
Vinná klobása, chléb |
|
Bramboračka s houbami |
Smažený kapr |
|
Černý kuba, zelný salát |
Bramborový salát |
|
Hrách na sladko s máslem a s perníkem |
Vánočka |
|
Muzika |
Štrúdl |
|
Vánočka |
Káva se šlehačkou |
|
Jablko |
Vánoční cukroví |
|
Pálenka 40% |
Jablko, pomeranč |
|
|
Lihovina 40% |
Tamara Starnovská: O vánocích jezte méně.
16.12.2010Manžel má rakovinu střev, zhubl již 17 kg, nechce jíst. Dostaneme do něj jen v&yacu...
Dcera musí brát cca 4x ročně antibiotika na angínu, lze stravou ovlivnit imu...
Je nějaký trik, jak přesvědčit 2 leté dítě, aby jedlo i něco jiného n...
Všimli jsme si, že babička v domově téměř nejí. Upozornili jsme sestru,...