Tisk stránky 

Výživová potřeba

Žijeme ve společnosti zemí, kde není nouze o potraviny. Náš organismus tak může dostávat všechny složky výživy, které potřebuje. Výběr potravy vychází samozřejmě z možností, které se na trhu potravin nabízí, ale dále i našich chutí, preferencí určitých potravin, kulturních zvyklostí a podobně. Příliš jednostranný výběr potravy může náš organismus dostávat do metabolických disbalancí – většího nedostatku nebo nadbytku jednotlivých složek výživy.

Výživové doporučené dávky (s hodnotami výživových faktorů) jsou základním měřítkem, podle kterého lze posoudit adekvátní příjem jednotlivých složek výživy pro každého jedince. Potřeba jednotlivých složek výživy se mění s věkem, pohlavím, fyzickou či psychickou zátěži, mění se v době těhotenství, ale i v době nemoci. Výživové doporučené dávky se vyjadřují u kojenců v množstvích na kg hmotnosi a den, u starších dětí a dospělých jsou uváděna doporučená množství příjmu energie a živin (bílkovin, tuků, sacharidů), vitaminů, minerálních látek a dalších nutrietů v denních dávkách.

Výživové denní dávky jsou doporučením pro příjem jednotlivých složek výživy, jež vychází z řady výživových studií. V České republice mají tato doporučení tradici již od padesátých let minulého století. V rámci vědeckého výzkumu a sjednocování stanovisek a názorů v mezinárodním měřítku se údaje výživových doporučených dávek v čase upravují. Systém doporučených výživových dávek tak není strnulý. V ČR byla provedena poslední úprava pod vedením Dr.Turka ze SZÚ, v osmdesátých letech minulého století. V letošním roce připravuje Společnost pro výživu (s vědomím Ministerstva zdravotnictví) novou publikaci doporučených výživových dávek, která vychází z doporučení zemí středoevropského regionu, kam patří i naše republika (Německo, Rakousko, Švýcarsko). Podle iniciál těchto zemí hovoříme o systému DACH. V rámci EU se dále pozvolna vytváří širší systém doporučení, který by měl ve větší míře zahrnovat určité rozdíly v rámci celého kontinentu.

Výživové doporučené dávky (v příloze uvádíme v tabulkách poslední doporučení v ČR)* jsou v transformaci převedeny do doporučených dávek potravin. Doporučené dávky potravin jsou statisticky sledovány v rámci ročních bilancí jejich spotřeby. Na základě těchto údajů mohou být dále vystavována doporučení pro obyvatelstvo ČR. Společnost pro výživu uvádí tato doporučení na svých webových stránkách (www.spolvyziva.cz).

Jinou formou doporučení příjmu potravin jsou tzv. výživové pyramidy, které ukazují které potraviny by měli obyvatelé přijímat co nejméně až po co nejvíce. V ČR se touto problematikou zabývá především pracoviště prof.Dr.Brázdové z Masarykovy lékařské fakulty v Brně. Výživové pyramidy se používají nejen v rámci běžných doporučení, ale i v rámci sledování určitých skupin obyvatel (například obezitou), kde je nutné názorně změnit systém jejich jídelníčku.

V ČR má významnou tradici ve sledování a hodnocení příjmu potravin především školní stravování. Školní stravování je významnou součástí výživy naší mladé populace. Jídelní zvyklosti z dětství se přenáší dále do dospělosti. Je proto v zájmu celé společnosti, aby výživa dětí byla kvalitní a adekvátní potřebám jejich růstu a vývoje. Vzhledem k tomu, že propočet konzumace jednotlivých složek potravy a jejich konfrontace s doporučenými dávkami je proces časově i technicky náročný, hodnotí se výživa dětí ve školních jídelnách ČR podle tzv. spotřebních košů. Spotřební koše jsou současně i základním kritériem pro hodnocení pestrosti přijímané stravy. Spotřební koše pro jednotlivé věkové skupiny obsahují 10 základních potravinových komodit a jsou vytvořeny, jak pro skupinu dětí konzumujících klasickou výživu, tak pro děti s lakto-ovo vegetariánským způsobem výživy. Z celospolečenského hlediska je daný trend potřebný a samozřejmě je možné předpokládat, že bude procházet dalším vývojem.

*Citace :Blatná,J., Dostálová,J., Perlín,C., Tláskal,P.: Výživa na začátku 21.století, Společnost pro výživu Nadace NutriVIT, Praha 2005