Tisk stránky 

Antropometrie

Růst dítěte do konečné výšky dospělého člověka je určen genetickým potenciálem, který je zásadní. Při nedostatku výživy dítěte i dospělého člověka se snižuje množství rezerv organismu a dotyčný jedinec ubývá na váze. Dítě ubývá, případně přestane přibývat na váze a pokud je deficit příjmu výživy větší, začne se opožďovat i růst dítěte.

Sledování růstové křivky a poměrů hmotnosti k růstu dítěte je tak základní antropometrickou pomůckou ke zhodnocení stavu výživy dítěte. S výhodou lze tak užívat tzv.percentilové grafy, které uvádí přirozené změny hmotnosti a výšky dítěte s věkem a jeho pohlavím.

Základním antropometrickým údajem je výška dítěte. V dynamickém sledování změn, lze tak dobře s časem hodnotit růst dítěte a tím i vytváření jeho nutričních rezerv. Percentilové grafy tvoří údaje z referenčních hodnot populace. V rámci výzkumných úkolů jsou tak například v ČR každých 10 let prováděna měření na dostatečném vzorku jednotlivých populačních skupin obyvatel. Největší procento ze získaných údajů tvoří tzv.50 percentil. Údaje od 50 do 98 (97) percentilu ukazují postupně klesající počet jedinců se zvyšující se výškou nad 50 percentilem. Údaje od 50 do 2 (3) percentilu ukazují na postupně snižující se počet jedinců s menší výškou. Pásmo údajů mezi 2 (3) až 98 (97) percentilem ukazuje na běžný rozptyl antropometrického údaje v populaci. Nicméně již děti s výškou nad 90 percentilem je možno považovat za vyšší, nad 98 (97) percentilem za vysoké. Obdobně děti pod 10 percentilem je možno považovat za menší, pod 2 (3) percentilem za malé, vzhledem ke svému věku a pohlaví.

Hmotnost dítěte vždy vztahujeme k jeho výšce. Na rozdíl od populace dospělých užíváme častěji než BMI zhodnocení prostého poměru hmotnosti k výšce dítěte, jeho věku a pohlaví. Údaje není nutné přepočítávat. Ukazuje se, že jsou tyto údaje zvláště v nižších věkových skupinách praktičtější. Hodnocení se provádí obdobně jako u výšky. V rozptylu výsledků mezi 10 až 90 percentilem lze údaje hodnotit jako přiměřené. Klesne –li výsledná hodnota pod 10 percentil, jedná se již o dítě hypotrofické (nutriční rezervy jsou menší), klesne –li výsledná hodnota pod 2 (3) percentil, lze již uvažovat o významné hypotrofii dítěte. Obráceně stoupne-li výsledná hodnota nad 90 percentil, hovoříme o nadváze a stoupne-li tato hodnota nad 97(98) percentil, hovoříme již o obezitě. Oba hraniční údaje (obezita a hypotrofie) jsou již měřítkem narušeného stavu výživy, který označujeme termínem malnutrice. V užším slova smyslu však pod pojmem malnutrice spíše více vnímáme člověka s nedostatkem nutričních rezerv. Pokud se u obézních pacientů jedná o tukovou tkáň, je této nadbytek U obézních se však může objevovat i nedostatek některých složek výživy třeba i v závislosti na příjmu méně pestré výživy. Je nutné si uvědomit, že při případném užívání hodnot BMI nelze paušalizovat závěry z údajů fixních hodnot BMI dospělých (nad 25 percentil nad 30 percentil, pod 20 percentil, pod 18 percentil) a podobně, na měnící se hodnoty BMI rostoucího organismus dítěte. Percentilové grafy BMI dětí se hodnotí obdobně jako percentilové grafy hmotnosti k výšce dítěte.

Percentilové grafy